Cit slečny Smilly pro sníh

Dlouho před Lisbeth Salander pobláznila svět Smilla, seveřanka s neobyčejným citem pro sníh.Stopy ve sněhu jsou pro glacioložku Smillu Qaavigaaq Jaspersen, napůl Gróňanku a napůl Dánku, jako důvěrně známý text. Když je smrtelný pád šestiletého Izaiáše ze zasněžené střechy kodaňského činžáku označen za nehodu, je přesvědčená, že se policie spletla. Inuitský chlapec, zanedbávaný svojí matkou alkoholičkou, u ní často hledal útočiště, a Smilla ví, jakou měl z výšek hrůzu. Na rozdíl od policie dokáže ze stop vyčíst, že dítě utíkalo před nebezpečím. Pamětliva dohody s Izaiášem, jak ho nikdy nenechá na holičkách, se pouští do odhalení okolností jeho smrti. Výjimečně inteligentní a samotářská vědkyně, ostražitá v důsledku přetrvávajícího rasismu vůči Eskymákům, si rozumí více s čísly než s lidmi. Na strastiplné cestě, plné manipulace a násilí, těží z odolnosti a instinktů zděděných po domorodé matce-lovkyni. Její odysea vede přes archiv pochybné společnosti, provádějící skryté vědecké experimenty, a kodaňské podsvětí až na loď odplouvající s tajným posláním na zamrzlý sever. Čekají tu na ni další Izaiášovy stopy. A ještě něco, skryté pod ledem.Nejslavnější dílo dánské literatury konce 20. století, definující moderní podobu severské krimi, bylo přeloženo do více než 30 jazyků a prodaly se ho miliony výtisků. Oscarový r
více informací a parametry