ZELENÍK KAROL, ČÁP PETR, CHLUMSKÝ JAN, VÍTEK PETR A KOLEKTIV Mimojícnové projevy refluxní choroby - diskuze

Diagnostika a léčba mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu zaznamenaly v posledních dvou desetiletích významný rozvoj. Bylo zjištěno, že reflux nad úroveň horního jícnového svěrače se v mnoha ohledech liší od gastroezofageálního refluxu, a začalo být na něj nahlíženo jako na samostatnou nozologickou jednotku. Bylo prokázáno, že sliznice hypofaryngu, hrtanu a dalších částí dýchacích cest je mnohem citlivější na složky refluxátu v porovnání se sliznicí jícnu a kromě toho byla prokázána významná negativní role pepsinu. Významným milníkem v prokazování souvislosti mezi refluxem a mimojícnovými projevy (kašel, chrapot, globus pharyngeus a další) bylo zavedení 24hodinové dvoukanálové pH-metrie s umístěním horního senzoru nad úroveň horního jícnového svěrače do klinické praxe. V posledních letech byly představeny i další diagnostické metody schopné lépe detekovat reflux nad úroveň horního jícnového svěrače, a to zejména měření jícnové impedance, měření orofaryngeálního pH a detekce pepsinu.

I přes tento pokrok však zůstává diagnostika a zejména určení podílu refluxu na obtížích pacienta náročným úkolem. Jedním z důvodů je, že reflux málokdy působí samostatně, častěji působí jako kofaktor dalších faktorů vyvolávajících zánětlivé slizniční změny. Dalším problémem je, že pacienti s mimojícnovými projevy refluxní chor
více informací a parametry