Strach - Karika Jozef - diskuze

Když uhodí arktický mráz, začnou se ztrácet děti. Protože kdo se nejvíc bojí, je nejzranitelnější…
Pětatřicátník Jožo ztratil práci i partnerku a pokouší se o restart ve městě svého dětství, kam se zaboha neměl vracet. Co může provinční Ružomberok na zlomu dvou tisíciletí a dvou nanicovatých slovenských vlád nabídnout vyhořelému lúzrovi v únoru? Střechu nad hlavou v bytovce, kde pod tlakem příšerných vzpomínek bolí každý krok. Ubohá matka se tu před léty utrápila k smrti, senilní otec dožívá v domově a sestru radši nejmenovat: nad sídlišťátkem Malé Tatry dál visí tragédie jejich rodiny a intenzitou smutku překonává i stín hory Čebrať, která se nad čtvrtí vypíná. Navíc stejně jako tenkrát v zimě 1985, kdy Alici unesly přízraky z lesa, zase rekordně přituhlo na třicet pod nulou.
Hrůza je tu nanovo – tak jako ve třiašedesátém, kdy se vše ututlalo na příkaz StB. Za okny už se hromadí mrtvoly jelenů a nestvůrné děti s vydloubanýma očima slídí mezi baráky po dalším úlovku. Jestli Jožo a jeho bývalí spolužáci doufají, že postačí jedna oběť, šeredně se pletou. Možná tu v koloběhu Zla opět řádí nenasytné „To“, před nímž varoval Stephen King. Možná by se mělo vypátrat, proč kdysi na Urale umrzla Ďatlovova výprava. Anebo si přiznat ještě něco horšího…
Vrcholný román krále slovenského hororu snese srovnání se
více informací a parametry