Revolver Revue 121

Revue o literatuře a výtvarném umění.
"‚Nuže, na žádné důležité kapitole českých dějin umění jsem se nepodílela a nikdy jsem nejednala v zájmu nějaké generace či z pověření jakékoli skupiny. Nebyla jsem, nejsem a nebudu umělecká úřednice, protože se k tomu nehodím. Žila jsem tak, aby mi nebylo na zvracení, a věděla jsem, co se děje i v ateliérech značně protichůdných. Bylo to překrásné dobrodružství. Nevydalo na kariéru, ale stálo za to,‘ shrnula své působení skromně a zároveň hrdě […]. Mohl by to být její vlastní epitaf, jen první větu bych korigovala," píše autorka jednoho z třinácti příspěvků o Ludmile Vachtové (24. 9. 1933 Beroun - 23. 7. 2020 Curych). Rozsáhlý blok věnovaný této mimořádné osobnosti nejen české kultury a stálé spolupracovnici Revolver Revue a Kritické Přílohy RR přináší i fotografie, jeden pozoruhodný dokument a také slovníkové heslo.

Z nové české literatury publikujeme básně Tomáše Tomáška a Pavla Rajchmana či prózu Elišky Vlasákové. Jakub Guziur je autorem hutné eseje o Ezru Poundovi, ideogramu a konkrétní poezii. "Zápisy v těchto deseti sešitech (dostával je přídělem a každý byl evidován a nadepsán vězeňskou správou) jsou bezprostředním, nikoli literárním dokumentem o uvažování člověka, lékaře a spisovatele Célina v situaci, kdy si doslova není jist životem ani povahou možné smrti, navíc v pr
více informací a parametry