Krasojezdkyně

Uršulu Kovalyk můžeme považovat za feministickou autorku, ovšem Krasojezdkyně je její nejméně feministické dílo. V této postmoderní novele můžeme nalézt řadu různých linií: sociální, národnostní, politickou, erotickou, fantastickou a další; rozbíjení stereotypů žensko-mužského světa je téměř až na posledním místě. Hlavní hrdinka Karolína vyrůstá v roce 1984 v malém městě kdesi na východě Československé socialistické republiky. Karolína je programová outsiderka, což se projevuje i v jejím vzhledu. S její podobou a nuzotou rodinného zázemí kontrastuje krasojízda a kůň jako symboly něčeho vznešeného v kombinaci s nuzotou rodinného zázemí a vzhledem hrdinky působí dráždivě a netradičně. „Kdybych chtěla jen šokovat, přeběhla bych nahá po Hlavní ulici v Košicích a nemusela bych tolik sedět za počítačem. Moje texty podle mě lezou pod kůži. A to je rozdíl.“ – Uršula Kovalyk „Krasojezdkyně v mnoha ohledech připomíná Tygrovu ženu Téy Obreht.“ – Storgy.com „Novela Uršuly Kovalyk je duhou obrazů a vhledů, které mladou dívku provádějí po světě po pádu komunismu. Duha je poškozená; zlomilo mi to srdce. Překlad Julie a Petera Sherwoodových je skvostný, zachovává tempo a plynulost a ve chvílích ohromující drzosti se zabodává do čtenáře.“ – Gabriel Gbadamosi, porotce EBRD Literature Prize Vydání knihy podpořilo Literárně informační cent
více informací