Bídníci.cz aneb Špinavé obrazy z dějin národa českého 1 - Kořeny (1945-1973) - Zídek Jiří - diskuze

Když vykopli dveře jejich bytu, byl zrovna chladný podvečer. Léto roku 1944 již dávno řeklo své poslední slovo a země se připravovala na temné chladné sny a noci.

Vtrhli do jejich útulného bytu ve vinohradské Sarajevské ulici číslo popisné osm, jako potopa, kterou člověk nezastaví. Gestapo! Geheime Stadt Polizei. Blanka, jeho žena, upustila skleněnou mísu, jak se lekla. Petřík, sedmiletý syn, se ve své postýlce rozplakal. Netrvalo dlouho a všichni tři stáli v rohu, zatím co muži v černých kožených kabátech dokonale a systematicky obraceli jejich byt vzhůru nohama. Když nic nenašli, došlo na první rány. „Kam jste to schovali, vy český svině?!“ Pak gestapák udeřil Blanku. Vařila se v něm krev, ale nemohl nic dělat. Vůbec nechápal, o co jde. Celou válku se snažil žít život tak, aby se nedostal do žádných problémů. Nenápadně, pokojně. Stejně tak jeho žena. Sklonit hlavu a splynout s proudem. Nehas, co tě nepálí. Druhá rána dostala Blanku na kolena. Z nosu jí crčela krev. „Tak kam jste to schovali?!“

„Prosím,“ pokoušel se žadonit. To však nebyla odpověď, na kterou gestapáci čekali. Prudký kopanec do rozkroku ho poslal k zemi za jeho ženou. Sedmiletý Petřík začal hystericky křičet.

Jeho vyšetřovatel byl kultivovaný, uhlazený pán. Friedrich Wetter. Wetter jako počasí. Když Petr seděl proti němu ve výslechové místnost
více informací