Značky, barevné a alfanumerické značení v elektrotechnice - Michal Kříž

Každý elektrotechnik ví, jak je elektrické zařízení složité. Navrhnout a provést ho tak, aby bylo funkční i bezpečné, aby vyhovovalo všem požadavkům nejen jeho uživatelů, ale i předpisů, je téměř nadlidský úkol. Aby zařízení bylo funkční, musí na sebe jeho jednotlivé komponenty správně navazovat. Kromě toho musí být připojeno do napájecí sítě a prostřednictvím řídicích a pomocných obvodů musí navazovat na další, a to i neelektrická zařízení, s kterými musí bezchybně komunikovat. Přitom hotové elektrické zařízení je výsledkem spolupráce konstruktérů, projektantů, pracovníků provádějících montáž i těch, kteří se starají o jeho provoz. Ti všichni na sebe ve své práci musí navazovat, ti všichni musí používat stejnou řeč. Podstatnou součástí dorozumívacího jazyka elektrotechniků je značení elektrických předmětů, zařízení a jejich jednotlivých komponentů. Je samozřejmé, že dnes již není možné, vzhledem ke vzrůstající složitosti elektrických zařízení, vystačit se systémem značení, jenž se používal ještě před nemnoha lety. Již poměrně dávno se upustilo i od národních zvláštností a stále více se prosazuje snaha používat jednotné značení v elektrotechnice na celém světě. V současné době se dostáváme do užšího kontaktu s pravidly elektrotechnického značení uplatňovanými v ostatních evropských zemích. Přestože v
více informací a parametry