Země Světa - České Švýcarsko/Labské pískovce

Dnes se její část na české straně hranice oficiálně nazývá Děčínská vrchovina a méně oficiálně, ale patrně výstižněji, Labské pískovce.. Ta krajina dostala za posledních pár století řadu jmen. Byla to jména vesměs německá, která v překladu znamenala České Nizozemí, Stolové hory polabské, České Švýcarsko či Českosaské Švýcarsko. Dnes se její část na české straně hranice oficiálně nazývá Děčínská vrchovina a méně oficiálně, ale patrně výstižněji, Labské pískovce. Po většinu času, kdy se ona krajina vytvářela, existovala beze jména i bez člověka, který by jí ho dal. Jejími obyvateli byli ještěři pozdních druhohor či třetihorní savci. V průběhu dob dávných i méně vzdálených prošla čtyřmi fázemi, aby se nakonec stala jednou z nejexotičtějších oblastí střední Evropy – jako úžasný záznam přírodních procesů, které ji vytvarovaly do dnešní podoby. Fáze první a druhá: usazování a cementace Příběh Labských pískovců se začal psát v období svrchní křídy na konci druhohor, přibližně před 90 miliony let. V té době roztála většina ledu na planetě a moře, které stouplo o stovky metrů, zaplavilo kontinenty. Část krajiny tvořené prastarými žulami, ortorulami a metamorfovanými břidlicemi, jejichž věk sahal hluboko do prvohor či starohor, se proměnila v mořské dno a zůstala jím nejméně dalších deset až dvanáct milionů let
více informací