Ze zákulisí jednání o odstranění církevního schismatu, vydání Dekretu kutnohorského a sňatku Elišky Zhořelecké s Antonínem Brabantským - Wilken Engelb

Jakým způsobem dosahovalo svých cílů brabantské a francouzsko-burgundské poselstvo do Čech v letech 1408–1409? Která skupina šlechty ovládala dvůr českého krále Václava IV. na počátku 15. století? Kdo finančně podporoval tato poselstva? Je zajímavé, že v čele českých zemských úředníků, dvořanů krále Václava IV. a jejich manželek, obdarovaných diamanty, šperky a zlatými zdobenými předměty, stáli šlechtici husitské reformní strany: Lacek z Kravař, Petr Zmrzlík ze Svojšína a stejně tak šedá eminence Václavova dvora, správce kutnohorské urbury, nejvyšší písař a hlavní prosazovatel Dekretu kutnohorského Mikuláš Augustinův. Rovněž v čele odměněných dvořanů krále Václava IV., kteří doprovázeli jeho neteř vévodkyni Elišku Zhořeleckou ke svatbě s vévodou Antonínem Brabantským v Bruselu 16. července 1409, stáli husitští reformní šlechtici: Mikeš zvaný Kozíhlava, Jan Smolík ze Slavic a zřejmě i Voksa z Valdštejna. A finančníky poselstev kromě brabantského a francouzského dvora, francouzských, brabantských a německých obchodníků, finančníků a směnárníků byli rovněž čeští obchodníci, jaké představoval například Dětřich z Cách, hejtman bratrstva Boží kaple (určené k vystavování říšských korunovačních klenotů), spravované od roku 1403 M. Janem Husem z Betlémské kaple. Skutečnost, že dvůr krále Václava IV. ovládala na počátku 15. stolet
více informací