Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice?

Už Alexis de Tocqueville na příkladu USA pozoroval, že v demokratickém státu, který svůj politický a ústavní systém buduje na principech moderního konstitucionalismu, existuje jen málo politických otázek, které by se dříve či později nestaly otázkami soudními. O 180 let později je „judicializace“ politických otázek a politiky jevem, se kterým se lze setkat v celém západním světě včetně ČR a který někdy v nepřehlédnutelném rozsahu ovlivňuje fungování politiky. Tato judicializace politických otázek, resp. judicializace politiky, jež vyplývá mj. z rozšíření moderního konstitucionálního modelu, hlubokých proměn společenských vzorců chování i vzestupu neoliberální politické filozofie v posledních desetiletích, je zvláště nápadná u soudů, které provádějí ústavní přezkum, v jehož rámci dochází zejména k přezkumu ústavnosti zákonů chápaných v moderním konstitucionalismu jako projevy obecné vůle a reagujících na obecné politické a společenské problémy. Soudy provádějící ústavní přezkum tak jsou s politickými otázkami – a to nezřídka s těmi, které jsou ze své podstaty kontroverzní – konfrontovány v podstatě z definice. O to více se debatuje o tom, co tyto soudy pro politické a ústavní systémy vlastně znamenají a jaká má být jejich přesná role.

Smyslem předkládané kolektivní monografie je poskytnout průřezový pohled
více informací a parametry