Svědectví - Alfred Kantor

Terezín, Osvětim, Schwarzheide - tři jména, která vešla do paměti historie jako místa utrpení a smrti. Tři nacistické koncentrační tábory, do nichž hitlerovská soldateska v letech 1941-1945 násilně deportovala tisíce evropských židů, aby je fyzicky likvidovala. Tři dějiště tragického selhání civilizace zvaného holokaust, zaplaceného šesti miliony lidských životů. A také tři stanice strastiplného úseku životní pouti autora této knihy. Alfred Kantor, osmnáctiletý student z Prahy, sdílel osud svých židovských sourodáků, ale na rozdíl od mnoha jiných včetně matky a své přítelkyně měl obrovské štěstí, že přežil. Výjevy, jichž byl v Terezíně (1941-1943), Osvětimi (1943-1944) a nakonec ve Schwarzheide (1944-1945) svědkem, ho přiměly kreslit a zaznamenat je jako očité svědectví. Papír a kreslicí náčiní získal tajně od spoluvězňů z kanceláří a kreslil při každé příležitosti. Zachytil vše, co viděl, zažil, protrpěl za svého věznění i během návratu do vlasti v proslulém pochodu smrti. Část kreseb se zázrakem dochovala, další vyvolal mladý umělec ze své paměti a přenesl na papír v letních měsících 1945 ve sběrném táboře pro osvobozené vězně v Deggendorfu. Soubor 127 kreseb vytvořil dílo, jaké nemá mezi doklady nacistických hrůz obdoby. Tato kreslená kronika je unikátním svědectvím o životě vězňů v lágru, obsahuje řadu výjevů a situací, je
více informací a parametry