Růže sama - diskuze

Křehký příběh o ženě, která spolu s objevováním zenových chrámů a zahrad nalézá i sebe samu Francouzská botanička Rose přijíždí poprvé do Japonska, aby se zde seznámila s poslední vůlí svého otce Harua, obchodníka s uměním, s nímž se nikdy nesetkala. V Haruově domě v Kjótu poznává řadu jeho přátel — hospodyni Sajoko, řidiče Kanta, otcovu starší anglickou přítelkyni Beth nebo věčně opilého hrnčíře a básníka Keisuka. Především se však seznámí s otcovým belgickým asistentem Paulem, který ji provádí po zenových zahradách a buddhistických chrámech podle plánu, jejž pro ni otec sestavil. Rose postupně začíná přijímat japonskou část své identity a poznávání japonské kultury se tak stává cestou nejen k otcově osobnosti, ale především k sobě samé. ––– Tento krátký román napsaný jako báseň v próze je protkaný starobylými legendami, jež se jim vinou jako nekonečná touha lidstva najít svou identitu.— Happinez Barberyová nás bere na fascinující cestu, bohatou na zážitky, inspirovanou poezií duše a japonského světa, který nám představuje citlivě, s úctou a špetkou nostalgie.— La Libre Culture Román odráží rafinovanost japonského umění žít dokonce až na úrovni uspořádání slov: sled kapitol připomíná klidný rytmus čajového obřadu a jeho rituály. Architektura vět noří čtenáře do příběhu, který je ve své obrazotvornosti zábavn?
více informací