Revolver Revue 116

Časopis o literatuře a výtvarném umění.

"Síla básnického výrazu a schopnost plné víry jsou provázané, ne však identické; spojují se v liniích, jejichž síti - dosahující až ke každodenním gestům, běžnému hovoru či prostému morálnímu povědomí - dává Eliot jméno ,kultura‘," píše Martin Pokorný ke dvěma z esejí T. S. Eliota, které se dotýkají "poezie a věření". Třetí z textů, česky v podzimním čísle RR zveřejněných poprvé, věnoval Eliot Virginii Woolfové, s níž ho pojilo těsné přátelství: napsal ho po její smrti, usiloval v něm mj. "načrtnout půdorys jedné drobné kulturní skupiny, kulturní ve výše popsaném smyslu" a poukázal "k fatální, těžko popsatelné ztrátě, již znamená skon jediné osoby - zajišťující ovšem ,centrum londýnského literárního života‘". "Vždycky mě zajímaly osudy žen, které si dokázaly uchovat emancipovaného ducha i v době, která ženám trpěla pohyb pouze ve vymezeném prostoru," říká překladatelka Kateřina Lepic k Marlen Haushofer, jejíž román Zeď z roku 1963 se stal v německé jazykové oblasti bestsellerem a nemalý ohlas získaly i jeho četné překlady - česky poprvé ale vyjde teprve letos, v Edici RR. V češtině neznámá je i významná americká prozaička Grace Paleyová, o jejímž díle Susan Sontagová soudila, že má "hlas jako nikdo jiný". Hana Ulmanová pro RR přeložila povídku Všecko nejlepší a sbo
více informací a parametry