Psologie - diskuze

Ať už sdílíte domácnost se šlechticem s dlouhým rodokmenem, nebo se k vám připojil obyčejný voříšek, jistě víte, že ona fráze o nejlepším příteli člověka má něco do sebe. Nikdo už nezjistí, jestli se v dávných dobách hladový vlk rozhodl si přisednout k lidskému ohni, nebo to naopak byli lidé, kteří k vlčí smečce vyslali diplomatické poselstvo se žádostí o spolupráci, jedno je ale jisté, psi ve všech svých podobách jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. A je opravdu úplně jedno, jestli plníte misku miniaturní pidičivavě, nebo vaši pohovku okupuje brazilská fila… Tolik lásky a nadšení z vaší přítomnosti (o návratu z práce nemluvě) vám nikdo jiný neprojeví. Jasně, někteří jedinci jsou uštěkaní, někteří zní, jako by spolkli pískací hračku, jiní potměšile trvají na „čůracích vycházkách“ v naprosto nekřesťanskou hodinu, všichni bez rozdílu se tváří, že právě umírají hlady (hlavně když obědváte) a nevpuštění za pánem do postele je hřích, který se jen tak neodpouští. Na druhou stranu ale ve svém psím příteli máte nerozlučného parťáka, který je za svou rodinu připraven kdykoli položit život, bránit vás a žádný narušitel vašeho životního prostoru tak před ním nemá šanci utéct. Sice útok a obranu občas trénuje na místním pošťákovi, někdy spí tak tvrdě, že by do něj onen narušitel musel minimálně kopnout, aby si
více informací a parametry