Přirozený život včelstev versus člověk - Josef Nymsa

Vážení čtenáři, přátelé včelaři,

všichni víme, že včelstva tady byla dávno před člověkem. Stáří prvního, jakéhosi mutanta včely a vosy se odhaduje na 100 milionů let. Nálezy včel starých 65 – 35 milionů let již vykazují stejné rysy jako včely současné a všeobecně se má za to, že již v průběhu těch let byl vývoj včely medonosné dokončen.

Člověk je ve svém vývoji teprve na počátku, dá se říci ve stavu kojence, a tak přisát na mateřský prs přírody saje živiny v podobě nafty, zemního plynu a uhlí. Raději ani nemyslet na to, kdy tento zdroj vyschne a člověk se bude muset postavit na vlastní nohy a žít jen z toho, co sám od prvopočátku vytvoří.

Nejlepší podmínky pro život včel poskytuje rovníkové pásmo se svým snůškovým obdobím devíti měsíců a třemi mezisnůškovými měsíci. V podmínkách našeho mírného pásma se včelstva musela naučit přežívat kruté zimy a zužitkovat krátké snůšky trvající pouhé týdny, v některých letech dokonce jen dny. Všechna včelstva, která si nedokázala přinést dostatek zásob i v po sobě následujících nízkosnůškových letech, příroda svou tvrdou selekcí vyřadila ze života bez možnosti se množit. Množit, a tedy dožít se věku člověka mohla jen včelstva s vysokou nadprodukcí medu.

Včelstva na rozdíl od všech jiných organismů se množila vždy nepravidelně. J
více informací a parametry