Peklo a jiné destinace - Madeleine Albright - diskuze

V roce 2001 ukončila tehdy třiašedesátiletá Madeleine Albrightová své působení ve funkci ministryně zahraničí Spojených států. Místo aby po náročném vládním angažmá trochu zvolnila, vrhla se po hlavě do nové kariéry, jež by vydala hned na několik životů: začala psát knihy a vyučovat na univerzitě, založila velkou konzultační firmu a investiční fond, a při tom všem nepřestávala působit ve prospěch demokratických institucí a hodnot doma i ve světě. Názorově se střetávala s prezidenty či premiéry, ve svých knihách varovala před plíživým návratem fašismu v mezinárodní politice, všemožně podporovala práva žen po celém světě, a především se snažila pomáhat těm, kteří nemají ani moc, ani prostředky na to, aby byli slyšet. Madeleine Albrightová je matkou tří dcer, a tak do prvního zaměstnání na plný úvazek nastoupila až v devětatřiceti letech. „Začínala jsem pozdě,“ říká sama, „ale jakmile jsem jednou našla svůj hlas, byla jsem rozhodnutá nenechat se zase umlčet. Každá životní etapa by měla přinést ještě víc vzrušení než ta poslední.“ Její nová kniha, rozverně nazvaná Peklo a jiné destinace, nabízí nesmírně zábavnou, čtivou a osobně laděnou rekapitulaci autorčina „života po politické smrti“; někdejší ministryně zahraničí se tu ochotně dělí o důvěrné historky, a přitom zcela konkrétně a neuhýbavě píše o tom, že současn
více informací a parametry