O Červenáčkovi - Pavel Čech, Pavel Čech (ilustrácie) - diskuze

V tomto příběhu čelí Rychlé šípy největší výzvě, s jakou se kdy setkaly. Dospějí až k hranici, vedle níž bledne i Rozdělovací třída a jejímuž překročení se Jaroslav Foglar ve své tvorbě vždy vyhýbal. Přesto není komiks Pavla Čecha popřením díla jeho velkého předchůdce – právě naopak, je upřímnou foglarovskou poctou a zároveň autonomním příběhem, který svět Červenáčka a jeho přátel citlivě rozšiřuje o nové barvy a emoce. Obrázky a texty v bublinách. Barevné postavičky na zažloutlých stránkách. Vzpomínky na jejich vůni… Sešity Rychlých Šípů. Jak přitažlivé byly pro mě v časech, kdy se nedaly sehnat v knihovnách ani v antikvariátech. Rychlé šípy. Dodnes mi ta slova znějí jako zaklínadlo. Kolik kouzelných chvil mi ty stránky přinesly. Kolik radosti, napětí i zvláštního stesku. Ta touha také něco takového prožít. Sedím ve svém ateliéru. Vypnul jsem rádio a zhasl lampu. Obloha za oknem se barví červánky. Zítra je první jarní den. Leží přede mnou hromádka popsaných a pokreslených papírů. Práce několika posledních měsíců. Příběh o Červenáčkovi. Jaká Troufalost! Kdysi dávno jsem panu Foglarovi poslal perokresbu Stínadel. Jeho reakce mě potěšila. V dopise, který mám dodnes schovaný, mi popisuje, jak zkoumá lupou detaily a co vše na obrázku objevil. Snad i v tomto případě by byl velkorysý. Snad tam někde nahoře ví, že jsem jeho posta
více informací a parametry