Nic pravdivého - Veronica Raimo - diskuze

Italská autofikční senzace, v níž není jisté vůbec nic 
Rodina naší hrdinky sestává z všetečné matky, otce posedlého čistotou, protežovaného geniálního bratra a její maličkosti — Very. Ta úzkými okny stísněného bytu vyhlíží ven a snaží se uniknout před terorem nudy a úzkostného opečovávání, ale v prostředí ohraničeném pochybnými rodičovskými metodami nemá šanci. V zájmu zachování zdravého rozumu si začne vymýšlet vlastní příběhy a stane se spisovatelkou — a lhářkou. 
Veronica přibližuje své neúspěšné pokusy o osamostatnění a vymknutí se různým formám manipulace, objevování vlastní sexuality, a především své poněkud svérázné pojímání reality. Dá nám zakusit život v Římě v období od osmdesátých let do přelomu tisíciletí a s důvtipem a nenápadnou něhou popisuje nelehké dospívání v ženu. Navzdory svižnému a vtipnému vyprávění se místy vynoří tísnivá existenciální témata, která nám připomínají, že namísto příběhu vítězky s povzneseným úsměvem na tváři bychom stejně dobře mohli číst příběh oběti. 
Raimo zkušenou rukou skládá dohromady změť zdánlivě nesourodých zážitků, spojených tématy, jako je touha, osamělost, identita, a především paměť a vzpomínání. Duchaplný a propracovaný portrét ženy, která se stává sama sebou.— Kirkus Reviews 
Vtipný, břitký a úžasn
více informací a parametry