Nekorektní epigramy korektní doby 1 - Jaroslav Malina - diskuze

Kniha Nekorektní epigramy korektní doby (1) zkoumá prostřednictvím epigramů možnosti kognitivní poezie, jejímž je průkopníkem, při popisu dnešního politického a veřejného života, přičemž se nevyhýbá žádnému sebecitlivějšímu tématu včetně Evropské unie nebo zběsilosti nového typu radikalismu útočícího na samotné základy rozumu a smysluplné komunikace. Za svůj vzor právem označil Jaroslav Malina geniálního a dodnes nepřekonaného politického glosátora Karla Havlíčka Borovského, v některých ohledech však Malinovy epigramy připomínají rovněž ostře satirické verše Josefa Svatopluka Machara z druhé poloviny dvacátých let dvacátého století. Zatímco první ze zmíněných autorů zkřížil svůj meč s tradicionalismem a anachronickou byrokracií habsburské monarchie, druhý si po rozchodu s Tomášem Garriguem Masarykem vzal na mušku slabiny demokratické Československé republiky. Jaroslav Malina tvoří v „pozdní době“ západní civilizace, kdy se zdá, že se naplňují temné prorocké vize o „zániku Západu“ Oswalda Spenglera. Vizionářský historik osmnáctého století Giambattista Vico uvedl, že nejlepším prostředkem pro zachycení povahy společnosti, která ztratila víru v rozum, jazyk a budoucnost, je ironie. A právě tato rétorická figura příznačně prostupuje Malinovy „nekorektní epigramy“. Americký literární kritik Harold Bloom napsal, že pouze největší umělc
více informací a parametry