Nejkrásnější místo tohoto světa - Pavel Zajíček

Soubor všech písňových textů, které Pavel Zajíček složil v rozmezí více než čtyřiceti let především pro svá sólová vystoupení, soubor DG 307, ale také pro Plastic People, Půlnoc a Fiction a nezařadil je do svých básnických sbírek. Do knihy jsou vřazeny i Zajíčkovy překlady z angličtiny. Texty odrážejí umělcovo vnímání dobové reality, osobní naladění, existenční situaci a emotivní reakce. Dají se číst jako dobový dokument, ale především jako poezie. Jsou řazeny podle doby vzniku a umístění na konkrétním hudebním nosiči, doprovozeny obálkami nosičů a fotografiemi z koncertů. Když v první půli 70. let napsal Pavel Zajíček (1951-2024) první texty pro právě vzniklé hudební těleso DG 307, vstupovali hudebníci na pódium hospody v Klukovicích s obavami, jestli je posluchači, zvyklí na Plastiky, nebudou považovat za úplné blázny. Antihudba, jak svou disharmonickou produkci sami muzikanti pojmenovali, spojená s téměř kazatelským hlasovým projevem, naopak na přítomné působila jako zjevení. Publikum bylo ze Zajíčkova naléhavého apelu nadšeno. Současně ale někteří jedinci vyjadřovali obavy. Strachovali se, jak na úpěnlivě vykřičená zoufalství zareaguje státní moc. "Vždyť vás zavřou," vzpomínal Ivan Čeleda, jeden z hudebníků, na reakci z davu, když dozněla několikrát opakovaná výzva přestat číst / přestat jíst / radši spát / na vše srát, která se ve
více informací a parametry