Nad rovinou - Marie Stryjová - diskuze

„Až půjdu domů, půjdu sama a pěšky, budu se bát, strašně se budu bát, že už tam naše cháť nestojí a že se všecko ztratilo...“ Válečná Ukrajina. Smutné a drsné, přitom bez sentimentu a s laskavým humorem vyprávěné vzpomínky volyňské Češky na dětství a mládí v místech, kudy procházejí dějiny a armády sem a tam. Čte Jana Franková, režie Markéta Jahodová. MARIE STRYJOVÁ (3. 11. 1931 — 10. 7. 1977)-Narodila se na Volyni v české vesnici, v prostředí, kde se mísily jazyky i národnosti – česká, ruská, polská a ukrajinská. Tam prožila dětství a rané mládí, změny vlád i ideologií, válku a dva poválečné roky. V roce 1947 se Stryjovi přestěhovali do Čech a usadili na Broumovsku. V letech následujících po komunistickém převratu a během násilné kolektivizace přišla rodina o veškerý majetek i budoucnost. Marie Stryjová absolvovala v Broumově gymnázium, v Praze na počátku 50. let vystudovala obory jí blízké, polonistiku a rusistiku. V roce 1957 založila rodinu s historikem Bedřichem Loewensteinem. V raných 60. letech začala psát, většinou krátké autobiografické prózy z Volyně, Broumovskai z Prahy, veškeré dílo však vyšlo až po její smrti. Cyklus povídek „Nad rovinou“, autorčiny vzpomínky na dětství, se vydání dočkal v roce 1982 (Mladá fronta), v reedici spolu s broumovským „Mlčíme“ vyšel v původní, neupravené podobě v roce 2006 pod názvem „Ml?
více informací a parametry