Můj život … Po smrti - Ritchie George G.

Stále jsem se držel představy, že kdo umře, spí až do soudného dne, kdy bude souzen a následně poslán do nebe či do pekla. O zkušenosti, kterou jsem právě prožíval, se tam nikdy nemluvilo. Náhle se začaly dít podivuhodné věci. Světlo na kraji postele začalo narůstat na intenzitě. Nejprve jsem si myslel, že je to ta malá noční lampička, než jsem si všiml, že to světlo přichází zpoza nočního stolku v čele postele. Soustavně zvyšovalo svou intenzitu, až se zdálo, jako by společně zářilo milion svářeček. Vím, že kdybych se do něj díval svýma lidskýma očima namísto těch duchovních, zcela jistě bych oslepl. Pak se v jednom okamžiku udály tři věci. Něco hluboko uvnitř mě coby duchovní bytosti řeklo: „POSTAV SE. NACHÁZÍŠ SE V PŘÍTOMNOSTI BOŽÍHO SYNA.“ Náhle jsem vyskočil z postele. Ze zářivého světla v čele postele vystoupila ta nejnádhernější bytost, jakou jsem kdy poznal. Nemocniční zdi zmizely a namísto nich jsem viděl živoucí panoráma celého mého života, v němž byly do detailů zaznamenány všechny mé prožitky od císařského řezu při narození až po nedávnou smrt. Byl jsem v přítomnosti Jediného, který prohlásil: „Jsem alfa i omega, počátek i konec, kterýž jest a kterýž byl a kterýž přijíti má, Pán všemohoucí.“ Georgie Ritchie se během přípravného studia na University of Richnond ve Virginii rozhodl přerušit studia a po vzoru svého otce
více informací a parametry