Loutky III - Bohuslav Martinů

Soubor čtrnácti skladeb, nazvaných souhrnně Loutky, hraje v katalogu raných skladeb Bohuslava Martinů (1890-1959) zcela výjimečnou roli - představují totiž první skladatelovy počiny přesahující hranici neumělých pokusů, jenž záhy nalezly své nakladatele a díky trvalé oblibě zejména u mladých interpretů vyšly postupně v moha vydáních. (Jejich vžité číslování, které skladatel prokazatelně akceptoval, ovšem neodpovídá chronologii jejich vzniku - vznikaly přesně v obráceném pořadí, takže Loutky III jsou nejstarší a Loutky I naopak nejmladší.) Všechny tři sešity Loutek - které vznikaly postupně v letech 1912 až 1925 a kromě názvu se od sebe liší jak rozdílnými estetickými východisky tak postupně vyzrávající klavírní sazbou - vydává Editio Bärenreiter Praha ve zcela nových, revidovaných vydáních, jejichž editorem je Aleš Březina. Tato urtextová vydání s poměrně obsažnou předmluvou přinášející okolnosti vzniku díla, se opírají o nejnovější bádání a zhodnocení všech známých a dnes dostupných pramenů, které editor předkládá a podrobně objasňuje ve vydavatelské zprávě k druhému a třetímu sešitu Loutek. Proto také vychází ve třetím sešitu Ples loutek (číslo 4) ve dvou separátních verzích, a to v novější podle prvního vydání - na němž se Martinů s největší pravděpodobností podílel a které přináší kromě jiných změn zcela novou hudbu
více informací a parametry