Královské paměti Jiřího z Poděbrad - diskuze

Kraloval jedné zemi, ale dvojímu lidu. A přece dokázal nastolit řád! Nabídka mistra Gutenberga vydat panovníkovy vzpomínky čerstvě vynalezeným knihtiskem přiměla stárnoucího českého krále Jiřího (1420–1471) k bilancování. Záhy se proto v mysli vlivného muže vracíme až k bratrovražedné bitvě u Lipan a obléhání Roháčova Sionu, odkud zamlada odešel s ambiciózním snem: zajistit rozvrácené vlasti konečně klid tím, že se o něj zasadí. Mečem i hlavou umírněného kališníka. Obratná diplomacie a dar vycítit obojetnosti v táboře katolíků i utrakvistů vynesly tomuto obezřetnému velmoži post soudce, hejtmana, posléze též funkci zemského správce a pobočníka nedospělého Ladislava Pohrobka – Habsburka drženého ve Vídni, aby Čechy krvácely ještě víc. A pak přijde Jiřího historická chvíle, byť není dynastické krve, ba dokonce je prý podle zlých jazyků pochybného původu… Co o tom všem soudí jeho prozíravá druhá choť a moudrý šašek? Josef Bernard Prokop předkládá po Václavu Erbenovi další barvitý portrét výjimečného českého panovníka, proslulého nejen monumentální tělesnou konstrukcí, o níž vypovídá jezdecká socha před jeho sídlem v Poděbradech. První český král zvolený zemskými stavy proslul státnickou ideou, že země mají právo žít v míru a svorně, bez ohledu na vyznání. Středověk nestředověk, kalich nekalich. Osoby a obsazení: Jiří z Kun
více informací