Karel Hynek Mácha - Úsvit spatřený - Otomar Dvořák, Josef Snětivý

Už více než sto let hlídá Myslbekova socha milence na Petříně.
Položme si otázku: Je tohle uhlazené dílo opravdový Mácha? Nebo se v něm skrývá alespoň částečná pravda?
Částečná ano. V autorovi Máje zaznívala i libozvučná struna. Ovšem přečtěte si tuto báseň celou… a sami řekněte, zda je v ní více temných, nebo světlých nálad a tónů.
Stejně tomu bylo s reálným Karlem Hynkem Máchou, než se z něj – po bohužel tak brzké smrti – stala „mramorová busta“. Ti, kteří ho mají zafixovaného jako věčného jinocha s blaženým úsměvem, asi s údivem uslyší o jeho prudkém střídání nálad či vznětlivosti. A to není všechno, nacházíme v něm také pragmatickou notu: výborný student na všech stupních, cílevědomý začínající právník, překvapivě pragmatický obchodník…
Přičtěte si k tomu všemu širokou paletu talentů – nadaný básník, prozaik a dramatik (ale i hudebník), řemeslně zdatný malíř, suverénní řečník a herec, neúnavný cestovatel sportovního ducha –, a stojí před Vámi Někdo s velkým N. Když k tomu přidáme fakt, že Máj v našich literárních poměrech předběhl dobu (ba v jistém ohledu nebyl „dohnán“ dodnes), Máchův stupňující se neklid v posledních letech života, a nakonec jeho smrt, kterou nemůžeme nazvat jinak než tragickou a zbytečnou, pak nám tato osobnost nemůže být ani po dvou stoletíc
více informací a parametry