Hořký smích totality

Bylo to k smíchu nebo k pláči?
Záleží samozřejmě na úhlu pohledu. Léta tzv. reálného socialismu, jinak
normalizace, zkrátka život 70. a 80. let pod Husákovým vedením byly
obdobím plné tragiky, ale často také tragikomiky. Tehdy jsme nad činy
a výroky Husáka, Bilaka, Jakeše nebo třeba i Gusty Fučíkové jen bezmocně
lomili rukama, dnes se jim s odstupem času můžeme i smát. Stará pravda
říká, že člověk si pamatuje spíše to komické, byť to třeba i tehdy bylo
tupé, hloupé a nebezpečné.
Platí to o vojně, platí to i o době, kterou většina z nás prožila.
Oldřich Dudek vybral do své knihy zvlášť pozoruhodné a tragikomické
situace, které se v 70. a 80. letech opravdu staly. Dnes už asi vyvolají smích,
i když je to smích hodně nahořklý.
Hořký smích totality aneb Čítanka pro Husákovy děti je dobrou připomínkou,
že něco podobného se mohlo opravdu stávat v době ještě nedávno
minulé.
více informací