Fata morgána

Před více než dvěma sty lety se jen nejlehkomyslnější a nejvýstřednější Evropané odvažovali procházet nezmapovanou oblastí, kterou dnes nazýváme Blízkým Východem. Dějiny i národy těchto končin byly předmětem mnoha mýtů a dohadů, přičemž největšímu zájmu se těšil právě Egypt, odkud přicházely zvěsti o tajemných památkách, nepochopitelných hieroglyfech, drahém hedvábí a vzácném koření i fámy o ztracených magických schopnostech, jež dráždily snílky a vysmívaly se lidem toužícím po moci. Teprve roku 1798, kdy se podivuhodná skupina vědeckých badatelů vypravila z Paříže do povodí Nilu, mohli obyvatelé Západu poprvé nahlédnout do skutečného světa za jižními břehy Středozemního moře. Pod velením Napoleona Bonaparta doprovázela francouzskou armádu i skupinka nejbystřejších intelektuálů, kteří opustili bezpečí svých laboratoří, ateliérů a univerzitních učeben, aby se vydali na třicetidenní plavbu do neznáma, odkud se mnozí z nich už nikdy nevrátili. Přes 150 astronomů, matematiků, přírodovědců, fyziků, lékařů, chemiků, inženýrů, botaniků, výtvarníků – ba i básník a muzikolog – se nakonec s vojskem vylodilo v Egyptě. S tužkami místo mečů a nádobkami na vzorky a exempláře namísto pušek se tito vynikající odborníci podíleli na prvním rozsáhlém kontaktu mezi Evropany a muslimy v moderní době. A mnozí z nich přežili obrovské nebezpe
více informací a parametry