Cílovníci

Na srdce jsou Poděbrady. A na to rytířské dvojnásob! Září 1946. Do internátní Koleje krále Jiřího zřízené v poděbradském zámku, kde vznikla česká obdoba elitní britské chlapecké školy Eton, nastupuje i pražský rošťák Záviš. Za války prý zvlčil, takže se tu musí zocelit, aby byl vlasti v budoucnu oporou. Osvobozené Československo vzdělance potřebuje! Desetiletý hoch přezdívaný Píďa, jelikož je mezi spolužáky nejmenší, zjišťuje, že to obnáší nejen odříkání, ale i spoustu skautského kamarádství a švandy. Kouzelnické Bradavice to sice nejsou – žáci si museli dovézt vlastní peřiny a v jídelně užívají rybí tuk –, a přece zdejší oprýskaná umývárna skrývá tajemství. A není to Ufňukaná Uršula z Harryho Pottera, natož průchod do tajemné komnaty… Jenže to už se nad republikou stahují další mračna. Po třech pololetích přijde únor – údajně „vítězný“ – a nadčasové ideály ústavu přestanou platit, jako když je utne srpem a zbytek zatluče kladivem. Místo toho se všude šermuje hesly soudruhů, kteří naši zemi plundrují po ruském vzoru. Ví už Píďa, který se tu zatím spíš bavil, že rytířství ducha znamená mravní závazek? „Je to pohled podobný žabí perspektivě. Záviš nedohlédá na vrcholky, ale ví, co se kolem něj i v republice děje (…) a proč byla jeho škola zřízena. Má v dětech tříbit smysl pro hodnoty, jako jsou spravedl
více informací