Česká filharmonie – Výběr světových operních předeher MP3

Z komentáře k původnímu albu DV 6057 vydanému Supraphonem v roce 1964:
Různá poslání a různé osudy měly operní předehry. Tak byla kdysi v Itálii předehra dobrá právě jen k tomu, aby se obecenstvo trochu usadilo, vypovídalo a - možno-li - i utišilo.
Bylo tehdy proto docela zbytečné, aby měla nějaký vztah k opeře, která po ní následovala. A tak mohl Rossini uvést svého nesmrtelného, rozpustilého Lazebníka sevillského ouverturou,
se kterou původně počítal pro jinou, dokonce \"polovážnou\" operu (Alžbětu) a které pak pro ni nepoužil. Nikomu, včetně autora i publiku nevadilo, že se předehra k rázu Lazebníka moc nehodí.
To zase Christoph Willibald Gluck (1714-1787) nezapomněl při své reformě opery ani na předehru. Ve snaze po opravdovosti a zniternění hudby ve službě dramatu dbal o to, aby i ouvertura
odpovídala zaměření, celku. Své Ifigenii v Aulidě předeslal úvod, který přechází rovnou do děje, takže pro samostatné provádění musí být opatřena závěrem. Gluck se tedy zřekl v zájmu dramatické
více informací