Armáda v Liberci a Libereckém kraji

Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti. Změny na domácí politické scéně a přístupový proces k EU přiměly klíčové politické aktéry k tomu, aby koncem milénia dotáhli do konce zřízení vyšších územně správných celků. Stávající odborná literatura se doposud soustředila především na otázku krajských voleb, sestavování krajských řídicích orgánů a hodnocení výkonu krajů. V centru pozornosti této publikace stojí krajští politici, jejich názory a postoje.

Kniha přináší řadu srovnání:
1. srovnání v čase, tj. vývoje územní správy v historickém pohledu a zvláště pak proměnu profilu a politických drah krajských politiků od roku 2000 po současnost;
2. srovnání pohledů politiků a občanů;
3. kvalitativní obsahovou analýzu volebních programů z roku 2012;
4. srovnání názorů českých krajských zastupitelů se zastupiteli provincií, departmentů a podobných úrovní vládnutí v různých evropských zemích.

V institucionální rovině představovalo ustavení krajů diskontinuitu v délce jedné dekády od zrušení krajských národních výborů. V rovině personální převážila kontinuita. Od prvních krajských voleb bylo zřejmé, že důležitou roli v orgánech krajů budou hrát zkušení politici. Největ?
více informací a parametry