Architektura v třetí říši - neuveden

Někomu by se mohlo zdát, že architektura je vůči ideologii a politice, tedy společenskému procesu, ve své podstatě imunní, že musí být chápána pouze jako umělecké dílo. Vždyť přece architektura znamená stavební umění a dokonce i uznávaný římský architekt Marcus Vitruvius Pollio, zvaný Vitruv, nazval architekturu „matkou umění“. Ale opak je pravdou.
Architektura se projevuje v jednotlivé budově, komplexu budov, sídlištích nebo celých městských zástavbách a je ovlivňována nejen klimatickými, technickými a ekonomickými parametry, nýbrž i právními, náboženskými, politickými a dalšími společenskými skutečnostmi.
A architektura třetí říše nebyla výjimkou. Velmi silný, mnohdy až tragický vliv na ni měla nacistická ideologie a kult osobnosti „führera“. Svůj prostor zde dostala i zločinná a nenávistná rasová politika, zdůrazňování „výjimečnosti“ německého národa a zatracování jiných ras, či národů a jejich kultury, v tomto případě stavební. V architektuře třetí říše se stejně jako i v jiných oblastech života odráží princip preferování zájmu celku, který samozřejmě definuje NSDAP, nad zájmem jednotlivce, který, když se nepodřídí, je v lepším případě vyřazen z kolektivu, v horším případě potrestán. Tento přístup je patrný třeba ve výstavbě tzv. „malých říšských osad/sídlišť“, budovaných podle jednotného vzoru
více informací a parametry