Země Světa - Turecko

Leckoho možná překvapí označení Turecka za kolébku civilizace.. Nepočítáme-li přistání Noemovy archy na hoře Ararat (se svými 5137 m n. m. nejvyšší, byť jen hraniční hoře Turecka) během biblické povodně, existují archeologické doklady o tom, že úrodnost naplavenin mezi horními toky Eufratu (turecky Fırat) a Tigridu (Dicle) na samém východě země ocenili už lidé mladší doby kamenné před více než 10 000 lety, když zde jako vůbec první opustili svou dosavadní loveckou a sběračskou existenci a usadili se v žírném kraji natrvalo. Ačkoli k Evropě patří pouhá tři procenta území dnešního Turecka, skromný to zbyteček někdejší rozsáhlé Osmanské říše, která svými chapadly kdysi opanovala mimo jiné i velkou část Balkánu, má tenhle kousek Thrákie cenu zlata. Leží při něm totiž Bospor a Dardanely (někdejší Helespont), dvě úžiny propojující Černé moře se Středozemním, které mají dalekosáhlý význam ekonomický i strategický. Odedávna tudy proudilo v obou směrech zboží mezi Asií a Evropou a Turkům patří nepřetržitě od 15. stol. Hedvábná stezka z Číny zase vedla přes Anatolskou plošinu vyplňující větší část Anatolie, poloostrova, na němž dnešní Turecko leží a kterému se už od antiky říká také Malá Asie. Leckoho možná překvapí označení Turecka za kolébku civilizace. Nepočítáme-li přistání Noemovy archy na hoře Ararat (se svými 5137 m n.
více informací