Zabrisky, ta druhá spermie - Bohuslav Vaněk-Úvalský - diskuze

Román o manipulacích, Hře a žravé lásce ze současnosti 
Zabrisky je životem omlácený chlápek, který polyká antidepresiva a chrlí jednu hořkou hlášku za druhou. Vzhledem ke svým škraloupům z minulosti se živí jako ghostwriter, spisovatel, co píše za jiné. Přestože jeho životní cestu lemují drobné podfuky a levárny, reprezentuje v románu starý odumírající svět sympatických outsiderů, kteří se ještě tak snadno nenechají zmanipulovat a vymýt si mozek. Většina lidí v příběhu totiž propadla podivné Hře a dobrovolně přichází obětovat svou svobodu do takzvaných Zón, jež jsou metaforou pro umělé ráje, továrny na sny, adrenalinové hrátky a jiné způsoby „zahlcení mozku bezúčelnými informacemi, až se sám uvaří a vypne“. Jakkoli by se mohlo zdát, že příběh míří k žánru sci-fi, není tomu tak. Autor jen s nadsázkou zobrazuje současnou realitu, ba pokouší se nahlédnout za ni – pod pěnu dní, kde tuší hlubokou proměnu světa, který tiše ovládly diskrétní elity a případní rebelové byli důmyslně „vyvedeni z reality“. Vložená Zabriskyho povídka, která paradoxně v příběhu celou obludnou Hru odstartovala, je přesnou analýzou tuzemské cesty od sametové revoluce po dnešní politickou neonormalizaci. A můžeme ji vztáhnout vlastně na celou západní civilizaci. Ale pozor. Toto vše nám autor neříká skrze žádný filozofický diskurz. Vaněk bojuje s matri
více informací