Svoboda svědomí soužití

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa. Ve jménu etiky prosazují jako lék ten či onen „morální řád všehomíra“, ze kterého se obvykle vyklubou návyky a předsudky předešlé generace. Z etiky pak zbudou jen příkazy pro život v bázni a poslušnosti. Filozof Erazim Kohák odmítá mravokárnictví. Jde mu o etiku soužití ve svobodě, a ta nutně vyrůstá ze svobody a odpovědnosti, ne z bázně a poslušnosti. Etiku svobody nelze vyučovat jako soubor pravidel, kterým se student může naučit zpaměti a mechanicky je uplatňovat. Etice svobodného soužití lze učit jen jako návyku kritického myšlení a odpovědného rozhodování. Potřebujeme jasně a důkladně prozkoumat všechny podmínky a možnosti v té či oné situaci. Jak se potom rozhodneme, je na každém z nás. V tom je svoboda slávy člověka i náročná odpovědnost svobody. Podle toho Kohák přistupuje k etice. Začíná zkoumáním, jak chápat filozofické myšlení. Pracovně je určuje jako myšlení, které si o všem klade tři kritické otázky – co to znamená? na čem se to zakládá? co z toho vyplývá? Pak zkoumá postavení etiky v lidském obcování, otázky relativismu a absolutismu, egoismu a altruismu, svobody a determinismu. Ve druhé polovině knihy se Kohák věnuje podstatným otázkám hodnoty a
více informací