Poslední láska císaře Karla

Román pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV. Český král a římský císař se s Guillaumovou matkou seznámil patrně v roce 1365 při jedné ze svých cest do Avignonu, kam ho opakovaně zavedla snaha zasadit se o navrácení papežského stolce zpět do Říma. Stál tehdy na vrcholu moci a dosáhl jako panovník mnohého, ne-li všeho – zrovna se mu úspěšným diplomatickým tahem podařilo potlačit i vzrůstající mocenskou opozici. Přesto si ve svých téměř padesáti letech uvědomoval, že mu v životě chybí hluboký citový vztah – a ve chvíli, kdy se snu o osobním štěstí už téměř vzdal, potkal půvabnou a urozenou Margaretu z Arles, s níž prožil idylické dny. Po návratu do Prahy se dozvídá, že mu Margareta porodila syna Guillauma. „Parchantek! Císařský bastard!“ křikl na Guillauma z uctivé vzdálenosti jeden z otrhanců. Ti se za ním táhli při jeho tajné výpravě do Avignonu jako nevítaný doprovod, sotva zjistili, že je tu dnes Guillaume bez dozoru Rufuse či některého jiného z ozbrojenců. „Že prý sám císař Svaté říše římské Karel IV. má být jeho otcem!“ zaječel další, shýbl se pro kámen a mrštil jím po Guillaumovi. Dopustil jsem se chyby, pomyslel si s pozdní lítostí Guillaume. Měl jsem poslechnout matku, když mi kladla na srdce, že do města smím vstoupit jen s ozbrojeným doprovodem. Na podobné úvahy však
více informací