Po meandrech Mrliny z Českého ráje do Polabí

Jan Řehounek má k řece Mrlině mimořádný citový vztah. V dětství se kolem ní s oblibou toulal, později v ní chytal ryby a koupal se pod nymburským lokomotivním depem, po jejích březích nachodil nebo na kole najezdil stovky kilometrů. Zná ji jako málokdo. Proto se rozhodl sepsat její „příběh“. Navázal na pět svých předchozích svazků Tajemných stezek a uzavřel tak toulky po regionu blízkém svému srdci. Putování začíná u pramene Mrliny v podkrkonošské vesničce Příchvoji a po zprvu uzoučkém potůčku schází dolů k Leštině, Střevači, Chyjicím a Dolanům. Občas odbočí, například do půvabné Sobotky korunované zámkem Humprecht, k hrdému hradu Kost a romantickému údolí Plakánku či do Bukvice, nad níž se tyčí pozoruhodná Loreta. Pokračuje k Jičíněvsi s dominantou zámku a ke staroslavnému Kopidlnu, jemuž se s několika dalšími obcemi (Mlýnec, Rožďalovice, Křinec…) níže po toku řeky věnoval již v Tajemných stezkách Svatojiřským lesem, nicméně i nyní nachází stále nové zajímavosti. Neodolá a zavítá ke Starým Hradům, Libáni nebo Češovským valům, aby objevil turisticky téměř nedotčená místa. Pod Křincem se dostává do polabské roviny, jíž se klikatí uměle vytvořený Sánský kanál spojující Mrlinu s Cidlinou, a svoji pouť končí v historickém královském městě Nymburce, kde se Mrlina vlévá do Labe. I když Nymburk představil v Tajemných stezkác
více informací a parametry