Nesvoboda - Michaela Vincourová a kolektiv

Zneužívání zvířat v České republice má mnoho podob. Začíná u jídelních stolů, pokračuje v budovách pokusných laboratoří a zdaleka nekončí v klecích zoologických zahrad nebo cirkusových manéžích. Zvířata nenacházejí klid ani ve volné přírodě. Myslivci z nich dělají živé terče, rybáři je za ústa tahají ven z vody a včelaři si přivlastňují jejich zimní zásoby. Mnohdy se taktéž ocitají v roli dopravních prostředků, jindy živých hraček nebo módních doplňků. Od útlého věku jsou lidé vedeni k názoru, že smyslem existence některých zvířat je sloužit člověku a obětovat se pro něj. Příliš se však už nepřemýšlí o tom, jaký dopad má lidské chování právě na samotná zvířata. Na každou jednu bytost narozenou do nesvobodného těla. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou zvířata chráněna zákonem, je tomu vlastně naopak. Zákon na ochranu zvířat proti týrání se minul svým obsahem a povoluje jedince mrzačit, omezovat v pohybu, zohyzďovat chemickými látkami, pouštět jimi elektrický proud, namačkané v transportech smrti je odesílat na jatka nebo pořádat jejich veřejné popravy na zahradách. Dávno víme, že zvířata nejsou stroje bez myšlenek a emocí. Většina z nich naopak vede velmi bohatý duševní život. Co všechno tedy musí někdo takový snášet v roli nedobrovolného služebníka lidské společnosti? Tuto otázku a mnohé další by vám měla zodpovědět
více informací a parametry