Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzálemem a Athénami II.

Dvoudílná monografie „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ je rozšířenou verzí autorova habilitačního spisu. Jeho další rozpracování provázelo tázání na úlohy filosofie, resp. filosofie náboženství, k nimž podle autora patří úloha být průvodkyní základními existenciálními otázkami. Vzhledem k této úloze se totiž kniha pokouší sledovat otázku sebepoznání či snad spíše sebepoznávání, které evokuje stále znovu diskutovaný i odmítaný pojem subjektivity (spjatý v našem případě s úvahami o vztahu k pojmu individua). Dále pak pojem zkušenosti, trojinu důvěry – jež asociuje pojem víry –, lásky a naděje, ve druhém dílu pak pojem moci nebo méně diskutovaný pojem neviditelnosti. Ke všem těmto otázkám vybírá kniha význačné příklady analyzovaných hebrejských („starozákonních“) textů, antické filosofie, děl moderních i současných myslitelů, a někdy navíc odkazy k historicky a geograficky vzdálenějším kulturám. Nevyhýbá se ani filosofické teologii, která v konfrontaci s archaickými prameny dovoluje úvahy o teorii náboženství. Základní linií knihy nicméně zůstává – vzhledem k jejímu titulu – hledání spojitostí a analogií mezi hebrejskou, resp. raně židovskou literaturou a starověkým řeckým myšlením, protože odtud vedou cesty výše zmíněných otázek. Tomuto hledání se věnuje již první kapitola v zaměření na dobu he
více informací a parametry