Mycelium IV: Vidění

Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví ve starých össenských Knihách, je tady. Vilma Kadlečková (* 1971) Narodila se v Praze, absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Počátkem 90. let se podílela na vzniku hry Dračí doupě, spolupracovala při založení klubu hráčů Hexaedr a s nakladatelstvím Altar, později pracovala jako redaktorka a překladatelka. Většina jejích děl náleží k cyklu Legendy o argenitu, jehož součástí jsou např. romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží i další novely a povídky. Motiv argenitu se objevuje i v pětidílné sáze Mycelium, jehož první tři díly (Jantarové oči, Led pod kůží, Pád do
více informací