Mor - Albert Camus

Z temných koutů Oranu začaly vylézat krysy a groteskně hynou na ulicích – nejprve jedna, dvě, tři, pak jich spousty zaplaví město. Zanedlouho umírá první člověk a naplno propuká epidemie smrtelné nákazy.

Zpočátku se lidé snaží nebezpečí přehlížet a hledají únik v zábavách i v běžných starostech. Epidemie však postupuje jako lavina a počet úmrtí stoupá. Úřady město hermeticky uzavřou a zavedou v něm přísnou karanténu. Šíří se pocity klaustrofobie, lidé podléhají úzkostem a strachu. Ne všichni však rezignují, ovšem k boji se odhodlá jen menšina. Rozum a vzdor jsou vlastní také doktoru Bernardu Rieuxovi, který celé dny tráví v zamořeném terénu a riskuje život, jen aby zachránil jiné. Čím se vyznačují ti nepoddajní lidé? Vidí snad pronikavěji do budoucnosti? Mezi fyzickou a psychickou infekcí, mezi nemocí a nakažlivou ideologií není zásadní rozdíl. „Mor“ je metaforou pro jakýkoli stav absurdního utrpení, od ohrožení zdraví až po znásilňující ideologii, politické represe, okupaci a válku. Všichni víme, že takové nákazy se občas objeví, ale nějak se nám nechce uvěřit, když se nás některá bezprostředně týká. Máme dost moudrosti, abychom si přiznali, že když nesebereme včas odvahu k boji, náš život může v příštím okamžiku skončit? Nebo že přinejmenším ztratíme vše, co jsme až dosud s námahou budo
více informací a parametry