Lásko má nekonečná - Aldo Nove

Citová výchova našich časů. Zoufalá a bezhlavá láska desítiletých. Láska pohlcená časem. První neuvěřitelný polibek. Láska, která se znovu setkala v dospělosti spolu s časem. Vášnivý a něžný román, který je zároveň podobenstvím nevinného a drsného italského humoru od sedmdesátých let až po léta devadesátá, kdy se všechno navždy změnilo.
Matteo má dvacet osm let a pracuje pro jednu firmu, která vyrábí nádrže pro ryby. Ze svého života má Matteo „čtyři věci, které by chtěl říci“. Ve čtyřech kapitolách, vlastně v takových hudebních sekvencích, které je evokují, jsou pokaždé záznam a odstín výrazu rozdílné, jak se přizpůsobují letem. V desíti ubíhá věk se zmrzlinou Calippo, děvčátkem, „které má tvář jako Maria Giovanna Elmi“, a jazykem, jenž disponuje nezměrnou ryzostí a komikou infantilního vyjadřování. Pak nastává věk rodinné tragédie a lásky k Marii, která „má žlutou nákupní tašku, červenou gymnastickou soupravu a předlouhé černé vlasy“, a dále věk vymezený nesnesitelným během času, který ovládá jednotlivce a jejich lásky jako krokodýl Edoarda Bennata nebo Petera Pana. Ve třetí kapitole se tak výzva hlubokého objektu a času v knize stává jakýmsi vyprávěním naruby směrem k nehybné hnací síle nebo kosmické síle půvabu, polibku lásky určenému Silvii. V poslední části se dvacetisedmiletý Matteo omezuje od nepravděpo
více informací a parametry