Kyberfotografie. Neprůzračné médium a technologický realismus - Michaela Fišerová

Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku „kyberfotografie“ z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí. Autoři analyzují změnu dispozitivu, k níž došlo v kontextu nastupujících digitálních technologií v 21. století. Společným bodem jejich dvou kapitol je srovnání a odlišení analogové fotografie, digitální fotografie a kyberfotografie. Autoři zavádějí pojem „kyberfotografie“, jímž rozumí digitální fotografii, která je automaticky pořízena a retušována softwerem „chytrého telefonu“: hybridního zařízení kombinujícího funkce digitální kamery a mobilního telefonu s přístupem na internet. První kapitola pojednává o debatě týkající se vztahu mezi fotografií a „realitou“. Jak ukazuje Martin Charvát, v teoretické diskuzi o analogové i digitální fotografii se konstantně objevuje fantazma o existenci nezávislé „objektivní reality“, kterou může fotoaparát zachytit a reprezentovat. V „éře“ kyberfotografie je něco takového nemožné: kyberfotografie zavádí radikální změnu do vztahu mezi médiem a realitou, jako i mezi člověkem a technologickým zařízením. Člověk se stává pouhým operatérem svého zařízení, jak by řekl Vilém Flusser. Druhá kapitola zaměřuje pozornost na tradiční sociální praxi retuše fotografie, jejíž posláním bylo „opakov
více informací a parametry