Josef Václav Sládek - diskuze

Z komentáře Dr. Vladimíra Kováříka k původnímu LP albu 1118 1470 "Josef Václav Sládek" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ...Vrátil se (z Ameriky), ještě nějaký čas tápal až konečně existenčně zakotvil jako středoškolský profesor. Všechen svůj volný čas věnoval literatuře, redigování almanachů, časopisu Lumír, překládání z cizích jazyků i vlastní tvorbě. Druh Vrchlického, Zeyerův, Nerudův, zaujal brzy osobitostí své poezie i svým charakterem. Neokázalý, neoslnivý, nepatetický, prostý jako skřivan z českých polí, zpíval jen o tom, co hluboko prožil a procítil, co prošlo jeho srdcem a jeho myslí… Vytvořil hlubokou, mužnou poezii intimní. Vyzpíval štěstí mladé lásky, ještě trochu v tónech hálkovských, ale záhy poté poznal žal nad ztrátou mladé manželky, s níž prožil sotva rok života, i nové štěstí, když poznal druhou ženu, která pak věrně provázela jeho kroky až do stáří. Zde už připomene Sládek spíše Nerudu než Hálka, ale jen základním laděním, základním přístupem, plachostí, ostychem, ale zároveň vroucností a čistotou citu, v kterém objevuje nové, trvalejší kvality, čím více se blíží podzim a zima života... Čteme-li dnes Sládkovy verše, posloucháme-li je v dnešní interpretaci, je dobře si uvědomit, že jde o dílo velkého básníka, který opustil tento svět před šesti desetiletími a prv
více informací