Jak vnímáme čas

V této fascinující knize autor zkoumá a odborně (i skutečnými příběhy) dokládá záhadné, přesto však poměrně běžné jevy a související otázky: V jakých typických situacích dochází k zážitkům rozpínání času? Proč se v určitých situacích vyskytují, zatímco v jiných ne? Proč jsou k nim někteří lidé náchylnější než druzí? Jak lze zážitky expanze času vysvětlit? Proč se zdá, že se čas zrychluje s tím, jak stárneme? Proč nám připadá, že čas utíká rychleji, jestliže se dobře bavíme nebo se do něčeho zabereme, ale že běží pomaleji, pokud se ocitneme v neznámém prostředí? A je-li čas tak pružný, mohli bychom jím vědomě manipulovat, abychom jej v určitých situacích svou vůlí zpomalili, zrychlili, či dokonce zastavili? Specificky se věnuje fenoménu rozpínání času při nehodách, nouzových situacích a traumatických událostech, ve sportu, v kontextu psychedelických a spirituálních prožitků, při zážitcích blízké smrti, a dokonce i při demenci. Představuje takzvané zážitky zániku času, kdy čas nabývá namísto lineární podoby spíše podobu prostoru, jako by budoucnost a minulost existovaly paralelně s přítomností. Co nám podobné zážitky říkají o našem vědomí i o povaze samotné reality? Je jednoznačné, že se objevují ve změněném stavu vědomí; jinými slovy, změněný stav vědomí s sebou vždy nese jiné vnímání času. Zdá se, že naše
více informací a parametry