Hermetická tradice - Julius Evola

Hermetická tradice je nejdůležitější Evolovou prací zasvěcenou výkladu tradičních věd. Samotný termín "hermetická tradice" je zde chápán ve zvláštním smyslu, jak býval používán v období středověku a renesance. V tomto zvláštním smyslu je hermetismus úzce spojen s alchymickou tradicí. Alchymie je pro Evolu Královskou vědou, uceleným všeobjímajícím systémem, který otevírá cestu k nejvyšším úrovním duchovní realizace. Evolovo pojetí hermetismu a alchymie jako samostatného celistvého univerzálního systému se liší od představy autorů, jako např. Titus Burckhardt či René Guénon, kteří v alchymii spatřují v podstatě kosmologickou vědu, jež může být integrována do různých metafyzických nauk a tradičních koncepcí světa, křesťanských či islámských. Zároveň Evola ostře odmítá pojetí těch, kteří by ji chtěli redukovat na chemii v počátečním stádiu nebo na pouhou psychologii (jako C. G. Jung). Evola trvá na tom, že alchymie je bytostně duchovním uměním, které se zabývá zároveň duší i kosmem, vztahem mezi vnitřním a vnějším světem, a nikoli jen materiálními substancemi zpracovávanými "sufléry" a později moderními chemiky. Tento plnohodnotný výklad hermetismu a alchymie je v knize uspořádán po vzoru tradičního dělení věd na nauku a metodu. První část pojednává o symbolech a učení hermetismu, jsou v ní objasňovány nauky elementární i složitěj
více informací a parametry