Dešťová hůl

Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se téměř detektivně zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize. Potýká se s nespavostí, bloudí krajinou a katastrálními mapami, nad nimiž si vysnívá osudy vepsané na zakreslená území, která pro někoho představují užitečně investované peníze a pro jiného znamenají celý život i s dědictvím předchozích generací. Ve zlomovém okamžiku vyráží Zbyněk s tváří pomalovanou válečnými barvami do boje za to, aby se jednoho rána „nevzbudil jako někdo jinej“. Jiří Hájíček (* 1967) Vyrůstal na venkově, kde po vysokoškolských studiích také několik let pracoval v zemědělství. Od konce 90. let žije v Českých Budějovicích. Debutoval sbírkou povídek Snídaně na refýži (1998), hledačům vltavínů se věnuje novela Zloději zelených koní (2001). Na povídkovou tvorbu navázal roku 2004 souborem dvanácti kratších próz Dřevěný nůž. Román Selský baroko (2005) získal cenu Magnesia Litera za prózu, román Rybí krev (2012) byl oceněn Magnesií Literou 2013 jako Kniha roku. Texty publikoval také v literárních časopisech Host, Revolver Revue, Weles, Tvar a Pandora. Jeho prózy vzbudily pozornost rovněž v zahraničí. V B
více informací