Dějiny psychoanalýzy - Joseph Schwartz

Nesmírně spletitá historie psychoanalýzy, historie vášnivě soupeřících idejí, teorií i jednotlivých frakcí byla dlouhou dobu sužována otázkou, zda je psychoanalýza věda, umění či snad dokonce jakási verze literární kritiky. V této skvělé knize zastává Joseph Schwartz názor, že psychoanalýza je věda, věda o lidské subjektivitě, jejímž cílem je probádat vnitřní svět člověka a porozumět mu. Od počátků psychoanalýzy na konci devatenáctého století, kdy se začala rozvíjet na základě neurologie, sledujeme cestu této disciplíny jako systematické snahy o porozumění prožívání lidí, k němuž se za posledních sto let snažilo přispět velké množství vědců. Psychoanalýza je výtvorem dvacátého století, století, v němž došlo ke kataklyzmatické válce a genocidě, k velkému stěhování národů, nárůstu bohatství i chudoby. Dostalo se jí nezáviděníhodného úkolu – léčit lidské duše, kterým ublížilo společenské uspořádání, jejž jsme si sami připravili. V knize Dějiny psychoanalýzy sledujeme Freudovo rané období, kdy byl cílevědomým mladým neurologem v antisemitsky naladěné Vídni, začátky jeho spolupráce s Josephem Breuerem při vytváření „léčby mluvením“ a politický chaos ve střední Evropě dvacátých a třicátých let, kdy se náš příběh přesouvá do Velké Británie a Spojených států. Ve Spojených státech poskytly nejextrémnější formy
více informací a parametry