Chvála pohybu

Komentář MIROSLAVA HORNÍČKA (*10.11.1918 – †15.2.2003) k původnímu LP albu 2 18 0433 vydanému Supraphonem v roce 1978: Každý pohyb je předcházen popudem. Sedaje k psacímu stroji, mám popud. Je to několik řádek z redakce Mladého světa, která mi píše toto: "Pane Horníčku, jste pořád v pohybu. Prosím Vás tedy o seriál ze života: VYPRÁVĚNÍ O POHYBU. Váš seriál začne vycházet už záhy. Co na tom, že ještě není napsán. Pár otázek, směrovek, přikládám. Předem díky. Rudolf Křesťan" Tomu já říkám nekřesťanský požadavek. Ale přece jen sedám ke svému stroji, abych porozprávěl o pohybu. Křesťan má pravdu, jsem vskutku stále v pohybu. Pohybuji se víc než je mi zdrávo a můj osobní lékař to nerad vidí. Pokud to vidí. Některé pohyby před ním tajím. Pohybuji se od města k městu, hraju tu zde, tu tam a velice často ani nevím, kde to právě hraju. Pletu si dny i místa. Pokud jsem o svých přesunech rozhodoval sám, stávalo se, že jsem se zadal pro jeden večer do dvou i více míst. Jsem stále v pohybu, ale je to snad dostatečné posvěcení, abych o pohybu mohl vyprávět? Neví o pohybu více ten, kdo se pohybuje méně anebo vůbec ne? To se vám řekne, že seriál vznikne v pohybu. Humorný článek o zánětu okostice zajisté nevznikl při zánětu této. Namítnete mi správně, že ve chvíli, kdy sedám ke svému stroji, v pohybu nejsem, ale to je velice relativní. Nejsem-li (zdánlivě
více informací