Česká literatura 3/2016 - diskuze

Česká literatura 64, 2016/3

Studie / Studies
Tomáš Havelka [Filozofický ústav AV ČR; havelka@flu.cas.cz]
"Slyšme jeden strašlivý příběh". K exemplům v 17. a 18. století, zvláště v českých postilách
Studie upozorňuje na současnou zanedbanou situací výzkumu raně novověkých exempel. Exempla mají nevyjasněné genologické uchopení (někteří badatelé se kloní k názoru, že jde o žánr, jiní, že jde o literární postup), v Čechách scházejí byť partikulární soupisy. Studie na dobové terminologii a praxi ukazuje, jak byla exempla vnímána v homiletické literatuře 17. a 18. století a do jaké míry mohli být kazatelé ovlivněni rétorickými pravidly. Ukazuje rozdíly mezi užitím exempel u kazatelů zastávajících tradiční rétorickou praxi (eloquentia antiqua) a kazatelů uplatňujících rétoriku novou (eloquentia nova). Zatímco prví (např. Matěj Václav Štajer) museli přizpůsobovat celou kompozici kázání, aby do nich včlenili mnohdy rozsáhlý úsek vložených vyprávění, druzí (např. Bohumír Hynek Josef Bilovský nebo Fabián Veselý) exempla včleňovali různými způsoby přímo do výkladové pasáže (užívali je jako vlastní výkladový materiál, stírali kompoziční švy, vkládali své komentáře, kompozičně dělili vybraná exempla atd.). Závěrem se autor studie zamýšlí nad důvody ústupu exempel po polovině 18. století. Ke studii přidává jako příklad in
více informací a parametry