Bretaňská pýcha

Čtvrtý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa Na břehu malebné řeky Belon, v oblasti, kde se pěstují světově proslulé ústřice, objeví svéhlavá stárnoucí herečka mrtvolu muže. Jen o něco později obdrží komisař Dupin zprávu s legendami opředených kopců Monts d’Arrée, z kraje pověstí o vílách a ďáblovi. Také tam byl nalezen mrtvý člověk, jehož identitu policie nezná. Když komisař zjistí, že stopy vedou k mafii, keltským bratrstvům a záhadným druidským kultům, začne tušit,že tohle bude jeho nejbizarnější případ... Kdo si přečte Bannaleca, pocítí naléhavou potřebu po dobrodružství. Jeho podivínský komisař si spontánně získává naše sympatie, takže se rázem sami cítíme jako Francouzi. KELTSKÁ BRATRSTVA A ZÁHADNÉ DRUIDSKÉ KULTY „Pane komisaři, jste to vy?“ „Kdo jiný, Kadegu?“ opáčil Dupin netrpělivě. „Co se stalo?“ „Máme mrtvolu muže. Kousek od břehu Belonu, v trávě poblíž parkoviště.“ „Kdo je ten muž? Co o něm víme?“ „Nic. Zatím nevíme vůbec nic. Teprve před chvilkou zavolal kolega z Riec-sur-Bélonu. Jedna stará dáma byla na procházce se psem. Viděla muže ležícího na zemi v nepřirozené poloze, nehybného a potřísněného krví. Aspoň tak to popsala. Šla, jak nejrychleji mohla, do nedaleké restaurace La Coquille a odtamtud zavolala na pol
více informací